Zlaté Ověřeno zákazníky
Zlaté Ověřeno zákazníky 99 %
Menu

Produktové kategorie

CREATIN Jak to s ním vlastně je a jakou formu si vybrat?

Kategorie: Suplementy a jejich využití

Creatin jako doplněk výživy zná dnes asi každý, kdo navštěvuje fitness centrum nebo provozuje výkonnostně nějaký sport. Ale nejen sportující část naší populace zná creatin, neboť se v denních periodikách i televizi v poslední době objevují více či méně fundované polemiky o tom, zda je užívání creatinu morální a zda není třeba jej postavit na úroveň zakázaných podpůrných prostředků.&nbsp

A zasvěcení vědí i to, že už není pouze jedna forma creatinu. Jak to tedy vlastně s creatinem je? Může přirozeně obsahovat látky dopingového charakteru? A jsou všechny ty nové formy účinné??

Většina sportovců, která má nějakou zkušenost s creatinem, může potvrdit jeho efekt. Jeho používání je rozšířené dnes snad již ve všech sportovních odvětvích. Creatin se začal používat ve sportovní praxi v 70-tých letech, avšak v té době pouze jako intravenózně nebo intramuskulárně podávaný creatin fosfát. To vše se samozřejmě odehrávalo pod lékařským dohledem a tato praktika byla dostupná pouze těm nejšpičkovějším sportovcům. V té době bylo jeho použití směřováno hlavně ke zlepšení supramaximálního krátkodobého výkonu (sprinty,…) a pro regeneraci po náročné fyzické zátěži. Před několika lety, cca v devadesátých letech minulého století, se ale creatin objevil na volném trhu. Tento creatin byl ve formě monohydrátu (obsahuje ve své struktuře molekulu vody) a tato forma se začala lavinovitě používat. Jeho efekt byl potvrzen mnoha klinickými studiemi, zaměřenými na to, zda creatin pozitivně ovlivňuje sportovní výkonnost a regeneraci. Dnes mají creatin monohydrát v nabídce prakticky všechny firmy, zabývající se produkcí sportovní a doplňkové výživy. Ale vývoj pokračuje a na trhu se začaly objevovat další formy creatinu – creatin pyruvát, tricreatinové sloučeniny (malát, fumarát,...), Kre-alkalyn® a estery creatinu.

Napřed pár slov o samotném creatinu. Creatin je přirozenou látkou, jejíž syntéza probíhá v organismu z aminokyselin argininu, glycinu a methioninu. Hlavním místem syntézy jsou játra, ledviny a pankreas. Odtud je creatin transportován krví hlavně do svalů. Svalová hmota obsahuje asi 95% veškerého creatinu ve formě volného creatinu a creatinfosfátu. Pouze 5% creatinu můžeme nalézt v mozku, varlatech a srdci. Dalším zdrojem creatinu pro tělo je přirozená strava, a to hlavně červené maso (především zvěřina) a ryby.

Creatin jako creatinfosfát  má důležitou roli při produkci buněčné energie pro nejen svalovou práci. Regeneruje adenosintrifosfát, který je konečnou látkou v procesu tvorby energie.

Při užívání creatinu jako nuričního doplňku dochází k nárůstu síly a svalové hmoty. Zlepšuje se supramaximální fyzická výkonnost. Prohlubuje a urychluje se regenerace po fyzické zátěži. Nedostatek creatinu v organismu se projevuje zhoršenou výkonností a zpomalenou regenerací. V raném dětství může nedostatek creatinu způsobit dokonce zhoršený vývoj svalové hmoty a mentální retardaci.

Creatin monohydrát je nejstarší známou, komerčně používanou formou creatinu. Jeho prvním světovým producentem byla kanadská firma EAS (starší atleti velmi dobře pamatují její oblíbený výrobek Phosphagen HP). Jak bylo řečeno výše, obsahuje ve své struktuře molekulu vody. V současné době se jedná již o poměrně levnou látku s klinicky ověřeným efektem. Výhodou je tedy jeho potvrzený efekt na nárůst síly a svalové hmoty a dnes již poměrně příznivá cena. Nevýhod je několikero. 1. Značná nestabilita. Ve vodním a kyselém prostředí začíná velice rychle jeho degradace na neúčinný creatinin. 2. Zatuhnutí svalů. Tento pocit zná mnoho atletů, kdy popisují stav zatuhnutí svalové hmoty, spojený sice s velkou silou, ale nemožností „jít do rychlosti“. Je to dáno především superhydratací buněk, kdy dochází k výraznému zvětšení jejich objemu.

Creatin pyruvátje chemickou sloučeninou, kdy je creatin vázaný na kyselinu pyrrohroznovou v poměru 6:4. Je to druhá, nejdéle známá forma creatinu. Patent na její výrobu drží dodnes jediný výrobce, firma Degussa (hledejte proto její logo na etiketě výrobku. Pokud jej nenaleznete, jedná se pravděpodobně o plagiát). Creatin pyruvát neobsahuje vázanou vodu, proto nezpůsobuje tak výraznou superhydrataci svalových buněk a tudíž ani ono známé a nepříjemné zatuhnutí svalů. Oproti creatin monohydrátu je i stabilnější, tudíž i v organismu využitelnější. Nevýhodou je přervávající, značně vysoká cena.

Creatin Citrát, Creatin malát . Jedná se o poměrně nové creatinové sloučeniny, kdy je creatin vázán na kyselinu citrónovou nebo jablečnou, za vzniku di- či tricreatinové sločeniny (2-3 molekuly creatinu jsou chemicky vázané na 1 molekulu kyseliny citrónové, resp. jablečné). Setkáváme se především s tricreatinovými sloučeninami. Hlavní výhodou těchto sloučenin je jejich velmi dobrá rozpustnost v tekutinách a dobrá stabilita. Z toho logicky vyplývá, že i jeho využitelnost v organismu je vyšší, než u creatin monohydrátu, který se špatně rozpouští a ve vodě a v kyselém prostředí je značně nestabilní (degraduje velmi rychle na neúčinný creatinin). Při porovnávání rychlostí vstřebávání klasického creatin monohydrátu a tricreatinových sloučenin se prokázalo, že vrchol koncentrace creatinu v krvi po jeho předchozí orální suplementaci byl u creatin monohydrátu po 3 hodinách od požití, kdežto u tricreatinových sloučenin už po první hodině. Toto pozorování potvrdilo tedy lepší využitelnost tricreatinových sloučenin v organismu. Bohužel, žádné další studie v tomto směru nejsou prozatím k dispozici. Ale abychom nehovořili pouze o pozitivech. Nevýhodou tricreatinových sloučenin je malý obsah samotného creatinu. U creatin monohydrátu je obsah creatinu 90%, kdežto u tricreatinových sloučenin jde pouze o 40%. Zbytek tvoří výše zmíněné organické kyseliny. Proto, i přes vyšší využitelnost, musí být dávka tricreatinové sloučeniny gramážně srovnatelná s dávkou creatin monohydrátu, abychom dosáhli stejného efektu. Což, samozřejmě maličko vleze do peněz. Druhou nevýhodou je právě onen zvýšený obsah kyselin. Především u tricreatin citrátu si disponovaní jedinci při vyšším dávkování stěžují na velmi kyselou chuť žaludeční diskomfort – pálení žáhy.

 

Creatin Ethyl Esther (CEE)Jedná se o nejmladší formu creatinu.Co to vlastně je CEE? Jednoduše řečeno, jedná se o sloučeninu creatinu a esteru (estery jsou organické sloučeniny, vznikající reakcí karboxylových kyselin a alkoholů), neboli esterifikovaný creatin. Velkou výhodou těchto sloučenin je jejich velmi dobrá stabilita a perfektní využitelnost, neboť jsou díky esterifikaci rozpustné i v tucích. Jejich transport do buněk je tedy daleko lepší, než u předchozích forem. Takže stačí poloviční dávkování, a navíc bez rizika přílišného zavodnění a zatuhnutí organismu. CEE je i ve světě klinicky testovaný na zdravotní nezávadnost, kdy se neprokázalo žádné jeho negativní působení v organismu. Můžete se také setkávat se zpochybňováním samotné existence CEE pomocí argumentů, že sloučeninu CEE není možné chemicky vyrobit. Jedná se nejspíše o konkurenční, diskreditační fámy, neboť několikeré testování již vyrobeného CEE nezávislými laboratořemi potvrdilo ten nejzásadnější fakt, že sloučenina CEE prostě a jednoduše existuje! 

Kre-alkalyn®.Masívní reklamou podporovaný, patentově chráněný produkt. Majitelem patentu je společnost Bioceutical Research & Development Laboratories v USA. Zjednodušeně řečeno, jde o creatin s pH korigovaným na hodnotu 12-14, tedy na velice zásadité pH. Výrobce argumentuje faktem, že takto upravený creatin je naprosto stabilní ve vodě i v kyselém prostředí a je 100x účinnější, než creatin monohydrát, o kterém se navíc vyjadřuje způsobem, jako by se nikdy klinickými studiemi nepotvrdil jeho kladný efekt na sportovní výkonnost a regeneraci a mete jej do koše jako nějaký zcela neúčinný odpad. Zvláštní ovšem je, že se nikde na etiketě jakéhokoli výrobku, obsahující Kre-alkalyn®, nedočtete vlastní složení, byť je tento produkt naprosto dokonale patentově chráněn. Takže možnost jeho kopírování je vyloučena (možná výrobce ví, proč je v tomto tak mlčenlivý). Nicméně zvídavým jedincům doporučuji vyhledat si jej na internetu mezi patenty. Jeho patentové číslo je 6.339.661. J

Pokud bychom měli nějakým způsobem roztřídit pro koho jakou formu creatinu, mohli bychom to udělat touto jednoduchou formou:

Creatin monohydrát -osvědčená klasika, vhodná především pro silové disciplíny a ostatní, ve fázích přípravy, kdy je budován hrubý objem a síla - ekonomicky nejvýhodnější forma creatinu

Creatin pyruvát, tricreatinové sloučeniny a CEE -
především pro regeneraci a zlepšení výkonnosti, zvláště u disciplín, kdy NESMÍ dojít k zatuhnutí svalové hmoty (sprinty, skoky,…). Tricretinové sloučeniny ovšem nejsou vhodné pro všechny, trpící gastrickými problémy. Také bych je, vzhledem v vyššímu obsahu kyselin nepoužíval u vysoce intenzivních, laktátových zátěží, kdy pH organismu klesá pod optimální hodnotu. Zvolil bych nejraději Creatine Ethyl Ester..

Související články:

Sacharidy a jejich praktické použití

Aminokyseliny BCAA jak fungují a proč jsou tak důležitá