Můj účet
Přihlášení
Můj účet
Mikrobiom dítěte se začíná formovat velmi brzy a první dny života mohou hrát důležitou roli v tom, jak se bude vyvíjet jeho imunita, trávení i reakce na okolní prostředí. Právě o tom jsme se bavili v našem podcastu, kde byl hostem RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D. a kde jsme rozebrali, proč porod, kojení a první kontakt s bakteriemi nejsou jen detaily, ale důležitý základ pro další vývoj dítěte.
Hostem podcastu Fitness007 je RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D. - mikrobiolog a vědec, který se dlouhodobě věnuje výzkumu lidského mikrobiomu, probiotik a jejich vlivu na zdraví člověka. Působí ve výzkumu i vývoji a zaměřuje se na propojení nejnovějších vědeckých poznatků s praktickým využitím v každodenním životě.
Porod je jeden z prvních velkých momentů, kdy se dítě setkává s bakteriemi z okolního světa. Při vaginálním porodu přichází novorozenec do kontaktu s mikroorganismy matky, a právě tento kontakt může pomoci nastartovat osídlování jeho střevního mikrobiomu. Nejde jen o trávení. Střevo je úzce propojené s imunitním systémem, takže první mikrobiální signály mohou ovlivňovat, jak se imunita dítěte učí rozlišovat, co je pro tělo bezpečné a na co má reagovat. Prakticky si z toho můžete odnést hlavně to, že bakterie nejsou jen něco, čeho je potřeba se bát. U dítěte hrají důležitou roli v budování přirozené obranyschopnosti a kontakt s nimi je součástí zdravého vývoje.
Císařský řez je v mnoha případech nezbytný a může zachránit život maminky i dítěte. Z pohledu mikrobiomu je ale rozdíl v tom, že dítě při něm neprochází porodními cestami, a tím pádem nepřichází ve stejné míře do kontaktu s bakteriemi matky.
Petr Ryšávka v podcastu vysvětluje, že děti narozené císařským řezem mohou mít v prvních dnech života odlišné složení mikrobiomu než děti narozené vaginálně. To neznamená, že je něco „špatně“ nebo že je vývoj dítěte předem daný. Znamená to spíš, že první dny a týdny po porodu mohou být důležitým obdobím, kdy má smysl mikrobiom miminka podpořit dalšími cestami, například kojením, kontaktem kůže na kůži a klidným prostředím bez zbytečné sterility.
„Když se dítě narodí přirozeně, dostává od maminky obrovskou nálož bakterií, které okamžitě začínají působit na jeho imunitní systém.“
Pokud se dítě narodí císařským řezem, neznamená to, že se s mikrobiomem nedá dál pracovat. Velkou roli může hrát co nejčasnější kontakt kůže na kůži, kojení, přikládání dítěte k prsu a celkově přirozený kontakt s maminkou. Mateřské mléko dodává dítěti nejen živiny, ale také látky, které podporují růst prospěšných bakterií. Důležité je také nevytvářet zbytečně sterilní prostředí tam, kde to není nutné. Hygiena má své místo, ale přehnaná dezinfekce všeho kolem dítěte nemusí být vždy ideální. Některá pracoviště řeší i postupy, které mají napodobit kontakt s bakteriemi při vaginálním porodu, ale ty vždy patří do rukou lékařů a neměly by se zkoušet doma na vlastní pěst.
Jedna z nejzajímavějších myšlenek podcastu je, že mateřské mléko není sterilní. Nejde tedy jen o zdroj bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálních látek. Mateřské mléko obsahuje také bakterie a speciální látky, které slouží jako potrava pro prospěšné bakterie ve střevě dítěte. Patří sem například lidské mléčné oligosacharidy, které dítě samo nestráví, ale jeho střevní bakterie je dokážou využít. Jinými slovy, mateřské mléko nevyživuje jen miminko, ale pomáhá vyživovat i jeho mikrobiom. Pro praxi je důležité vědět, že kojení není pouze otázkou výživy. Je to jeden ze způsobů, jak podporovat vývoj střev, imunity a celkového zdravého startu dítěte.
První roky života jsou období, kdy se imunitní systém dítěte učí reagovat na okolní svět. Mikrobiom v tom hraje důležitou roli, protože bakterie ve střevě neustále komunikují s imunitními buňkami. Pokud je tato komunikace pestrá a vyvážená, imunitní systém má větší šanci správně rozlišovat mezi běžnými podněty a skutečným rizikem.
V podcastu zaznívá souvislost mezi změnami mikrobiomu, alergiemi, atopickou dermatitidou, astmatem a dalšími imunitními potížemi. Neznamená to, že mikrobiom je jediná příčina těchto problémů. Je to ale jeden z faktorů, který stojí za pozornost. V praxi proto dává smysl podporovat zdravý mikrobiom dlouhodobě: kojením, pestrou stravou v pozdějším věku, pohybem, pobytem venku a rozumným přístupem k antibiotikům.
Mikrobiom dítěte není jen odborný pojem z laboratoře. Je to živý ekosystém, který se začíná formovat už v prvních dnech života a může ovlivňovat trávení, imunitu i celkovou odolnost dítěte. Porod, císařský řez, kojení i prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, patří mezi faktory, které do tohoto vývoje zasahují. Nejde o strašení ani o hledání dokonalého scénáře. Jde o pochopení, že malé každodenní věci mohou mít velký význam. Pokud vás téma zajímá víc, detailněji ho rozebíráme v podcastové epizodě, ve které je hostem Petr Ryšávka.
Mohlo by vás zajímat:
Nejlepší vitamíny a minerály pro těhotné. Které vybrat?Během těhotenství je důležité dbát na dostatečný příjem vitamínů, minerálů a dalších stopových prvků, nejen pro správný vývoj plodu, ale také zdraví nastávající maminky a to po psychické i fyzické stránce. Které to jsou?
Longevity: 7 tipů, jak žít kvalitní a dlouhý život.Hlavním cílem je, aby si lidé i ve vyšším věku udrželi dobrou fyzickou kondici, psychickou pohodu a soběstačnost.
Sleduj nás: 
