Antibiotika umí pomoct ve chvíli, kdy je tělo opravdu potřebuje. Zároveň ale dokážou výrazně zasáhnout do střevního mikrobiomu, který souvisí s trávením, imunitou, energií i celkovou kondicí. Právě téma probiotik při antibiotikách jsme rozebrali v podcastu Fitness007, kde byl hostem mikrobiolog Petr Ryšávka.
Hostem podcastu Fitness007 je RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D. - mikrobiolog a vědec, který se dlouhodobě zaměřuje na lidský mikrobiom, probiotika a jejich souvislost se zdravím člověka. Ve své odborné práci propojuje výzkum, vývoj a aktuální vědecké poznatky s jejich praktickým využitím v běžném životě.
Antibiotika necílí jen na bakterie, které nám způsobují problém. Při léčbě mohou zasáhnout i prospěšné bakterie ve střevě, které se podílejí na trávení, imunitě a celkové rovnováze mikrobiomu. Petr Ryšávka v podcastu vysvětluje, že antibiotická léčba může ve střevě vytvořit „volný prostor“, který pak mohou obsadit méně žádoucí bakterie. Proto se po antibiotikách často řeší průjem, horší trávení, nadýmání nebo celkový pocit, že střevo nefunguje jako dřív. Prakticky to znamená jediné: antibiotika mají své místo, ale je dobré myslet i na to, co se během léčby děje ve střevě. Nejde jen o to dobrat léky, ale také pomoct mikrobiomu zvládnout období, kdy dostává výrazný zásah.
„Antibiotika dělají ve střevě nepořádek a vytvářejí volný prostor, který mohou obsadit patogenní bakterie.“ - RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D. pro podcast Fitness007
Podle Petra Ryšávky má smysl brát probiotika už během antibiotické léčby, nečekat až na její konec. Vysvětluje to jednoduše: pokud antibiotika ve střevě narušují rovnováhu a vytvářejí prostor, probiotika mohou pomáhat tento prostor dočasně obsazovat přátelskými bakteriemi. Neznamená to, že probiotika trvale osídlí vaše střevo a zůstanou tam navždy. Spíš jím projdou, komunikují s imunitním systémem a pomáhají vytvořit podmínky, aby se vaše vlastní prospěšné bakterie mohly lépe obnovovat.
Po dobrání antibiotik dává smysl v probiotikách ještě nějakou dobu pokračovat. Střevo se totiž nemusí srovnat přes noc jen proto, že poslední tableta antibiotik už je za vámi. Petr Ryšávka v podcastu mluví o tom, že probiotika pomáhají vytvářet prostředí, ve kterém se může mikrobiom postupně vracet do lepší rovnováhy.
Prakticky to znamená, že probiotika můžete vnímat jako dočasnou podporu během období, kdy je střevo oslabené. Rozumné je pokračovat minimálně několik dní až týdnů po léčbě podle toho, jak se cítíte, jaký typ antibiotik jste užívali a jestli máte trávicí obtíže. Pokud se potíže po antibiotikách zhoršují nebo dlouho nelepší, je vhodné řešit to s lékařem.
Petr Ryšávka o mikrobiomu: jak porod a kojení ovlivňují imunitu?Nestačí dívat se jen na počet miliard bakterií na obalu. Důležité jsou konkrétní probiotické kmeny, jejich označení, stabilita a to, jestli má daný produkt smysluplné složení.
Petr Ryšávka v podcastu říká, že dobře definovaná probiotika mají studie a jejich efekt se nedá házet do jednoho pytle s prázdným marketingem. Záleží ale na kvalitě produktu, konkrétním kmeni a situaci, kdy je užíváte.
Preventivní užívání může dávat smysl například v náročném období, při zimní sezóně, cestování nebo vyšší zátěži. Není to ale povinnost pro každého a nemělo by nahrazovat pestrou stravu, spánek a pohyb.
Většina probiotik střevem spíše prochází a po vysazení postupně mizí. Jejich přínos je hlavně v tom, že během užívání pomáhají vytvářet lepší podmínky pro vlastní mikrobiom.
Tohle je častý mýtus. Petr Ryšávka vysvětluje, že probiotické kultury se vybírají a testují i podle odolnosti vůči nízkému pH v žaludku a žlučovým kyselinám.
Fermentované potraviny jako kefír, jogurt, kimchi nebo kvašená zelenina mohou být pro mikrobiom velmi přínosné, zejména jako prevence. Probiotika jsou ale koncentrovanější a konkrétněji cílená forma podpory.
Ano, často to dává smysl, protože prebiotika slouží jako potrava pro prospěšné bakterie. U citlivého trávení, IBS nebo výrazného nadýmání je ale lepší postupovat opatrně a nezačínat vysokými dávkami.
U některých lidí mohou probiotika pomoci snížit riziko trávicích potíží spojených s antibiotickou léčbou. Pokud je průjem silný, dlouhý nebo se přidá horečka či krev ve stolici, je potřeba kontaktovat lékaře.
Probiotika nejsou kouzelná kapsle, která vyřeší špatnou stravu, stres, nedostatek spánku nebo dlouhodobé trávicí problémy. Berte je jako nástroj, který funguje nejlépe společně s celkovou péčí o životní styl.
„Mýtus, že probiotika stejně zabije žaludeční kyselina, vychází z nepochopení mikrobiologie.“ - RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D. pro podcast Fitness007
Swanson Dr. Stephen Langer's Ultimate 16 Strain Probiotic with FOS
SX SimpleBiotix Startovací měsíční kůra
Czech Virus Probio15Probiotika při antibiotikách dávají smysl hlavně jako podpora střevního mikrobiomu v období, kdy dostává zabrat. Podle Petra Ryšávky není ideální čekat až na konec léčby, ale začít s nimi už během antibiotik, s vhodným časovým odstupem. Zároveň je dobré vybírat probiotika podle kvality, konkrétních kmenů a ne jen podle nejvyššího čísla na obalu. Největší efekt ale vždy vzniká kombinací: rozumná léčba, kvalitní strava, dostatek spánku, pohyb a dlouhodobá péče o mikrobiom. Pokud vás téma zajímá víc, detailněji ho rozebíráme v podcastové epizodě Fitness007, ve které je hostem Petr Ryšávka.
Mohlo by vás zajímat:
Je multivitamín jen drahá moč? Odhalujeme, kdy má smysl.Často slýcháme, že multivitamíny jsou jen „drahá moč“. Je to ale pravda? Vysvětlíme, proč strava někdy nestačí, kdy má multivitamín skutečný smysl, jak poznat kvalitní složení a které produkty stojí za pozornost. Pokud sportujete, žijete ve stresu nebo řešíte únavu, tenhle článek by vám neměl uniknout.
Hlavním cílem je, aby si lidé i ve vyšším věku udrželi dobrou fyzickou kondici, psychickou pohodu a soběstačnost.