Můj účet
Přihlášení
Můj účet
Bolest zad, nález na magnetické rezonanci a věta „už se neohýbejte, necvičte, šetřete se.“ Přesně s tímto scénářem se setkává obrovské množství lidí, kteří chtějí sportovat, budovat svaly nebo prostě fungovat bez omezení. V našem podcastu jsme toto téma detailně rozebrali s fyzioterapeutem Jiří Ptáček, který se ve své praxi s podobnými případy setkává téměř denně a často ukazuje, že realita je mnohem složitější než samotný nález na papíře.
Hostem podcastu Fitness007 je fyzioterapeut Jiří Ptáček, který se specializuje na léčbu bolestí pohybového aparátu a práci s akutními i chronickými potížemi. Vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzita Karlova v Motole a ve své praxi se dál kontinuálně vzdělává, aby klientům nabízel co nejefektivnější řešení.
Ve terapii využívá především Vojtovu metodu pro dospělé, funkční stabilizaci a manuální techniky. Jeho přístup stojí na hledání skutečné příčiny problému, ne jen na tlumení jeho projevů. Díky propojení medicínského vzdělání, praktických zkušeností a práce se sportovci i běžnou populací patří mezi odborníky, kteří dokážou složité problémy vysvětlit jednoduše a hlavně funkčně.
Mezi každým obratlem v páteři se nachází meziobratlová ploténka, která funguje jako přirozený tlumič nárazů a rozkládá síly, které na páteř během dne působí. Ploténka se skládá z měkčího středu a pevnějšího obalu. Pokud se její struktura postupně mění, může dojít ke stavu, kdy se její obsah začne vyklenuvat nebo tlačit směrem ven. V praxi se můžete setkat s pojmy jako bulging, protruze nebo herniace.
Důležité ale je pochopit jednu věc – degenerativní změny na ploténkách jsou naprosto běžnou součástí života. Mnoho lidí má změny na páteři už ve dvaceti letech a vůbec o tom neví, protože nemají žádné bolesti ani omezení. Samotný nález tedy ještě neznamená problém. Problém začíná až tehdy, když se k nálezu přidá bolest, omezený pohyb nebo strach z pohybu, který často celý stav ještě zhorší.
Jedna z nejčastějších otázek, kterou lidé po diagnóze řeší, je, jestli musí okamžitě přestat se silovým tréninkem. Krátká odpověď zní: nemusíte. Samotná diagnóza výhřezu ploténky ještě neznamená konec dřepů, mrtvých tahů ani předklonů.
Páteř je živá struktura, která se dokáže adaptovat na zatížení. Pokud jí dlouhodobě nedáváte žádný silový stimul, často se stává méně odolnou. To je důvod, proč některým lidem po delším „šetření“ záda bolí ještě více. Naopak správně dávkovaný silový trénink může páteř zpevnit a zvýšit její odolnost v běžném životě. Samozřejmě záleží na aktuálním stavu, intenzitě bolesti a technice provedení. Cílem není ignorovat bolest, ale postupně tělo znovu učit zvládat pohyb bez strachu.
Mnoho lidí věří, že když magnetická rezonance ukáže výhřez nebo degenerativní změny, našli konečně důvod své bolesti. Realita je ale mnohem složitější. V praxi se často setkáte s tím, že člověk má výrazný nález na MRI a žádné bolesti. A naopak někdo s minimálním nálezem může mít velké obtíže.
Bolest totiž není jen mechanický problém. Ovlivňuje ji nervový systém, stres, spánek, regenerace, předchozí zkušenosti i psychika. Proto není dobré fixovat se pouze na obrázek z rezonance. Nález může být důležitá informace, ale nikdy by neměl být jediným faktorem, podle kterého určujete, co vaše tělo zvládne nebo nezvládne. Důležitější než samotný snímek je vždy to, jak fungujete v pohybu a jak vaše tělo reaguje na zátěž.
NÁŠ TIP: SmartFuel Collagen SportPokud pravidelně zatěžujete klouby, šlachy nebo záda při tréninku, může být dlouhodobé užívání kolagenu skvělou podporou regenerace pohybového aparátu. Kombinace účinných látek pomáhá podporovat pojivové tkáně. Obsažené MSM je navíc známé svými protizánětlivými a analgetickými účinky. Při pravidelné suplementaci tak může pomoci zlepšit komfort pohybu, podpořit klouby a zvýšit odolnost těla při dlouhodobé zátěži.
Dlouhé roky se ve zdravotnictví vycházelo z předpokladu, že ohýbání páteře dopředu nebo rotace mohou zvyšovat tlak na ploténky a zhoršovat výhřez. Proto mnoho lidí slyšelo jednoduchou radu: neohýbat se, neotáčet se, neposilovat.
V akutní fázi bolesti může mít takové omezení krátkodobě smysl. Pokud je tkáň podrážděná a bolest výrazná, dočasné snížení zátěže může tělu pomoci zklidnit situaci. Problém nastává ve chvíli, kdy zákaz pohybu trvá měsíce nebo roky. Tělo, které přestane používat určité pohyby, o ně postupně přichází. Ztrácí sílu, stabilitu i sebevědomí v pohybu. A právě tehdy se často dostáváte do začarovaného kruhu bolesti a omezení.
Ne každý výhřez je stejný a ne každý člověk reaguje stejně. V akutní fázi, kdy bolest vystřeluje do nohy, omezuje chůzi nebo běžné fungování, může být několik dní klidnější režim rozumnou volbou. Tělo potřebuje snížit zánětlivou reakci a nervový systém se musí zklidnit.
Jakmile ale akutní fáze odezní, dlouhodobé šetření už většinou nepomáhá. Naopak může vést ke ztrátě síly, mobility a větší citlivosti na bolest. Právě v této fázi je důležité začít tělo znovu postupně zatěžovat. Ne skokově, ne přes bolest, ale systematicky. Tělo se adaptuje přesně na to, co po něm chcete. Pokud po něm nechcete pohyb, nebude na něj připravené. Pokud ho začnete chytře zatěžovat, jeho odolnost se bude postupně vracet.
Návrat ke cvičení by neměl začínat otázkou „co už můžu zvednout“, ale „jak se při pohybu cítím“. Prvním krokem bývá obnovení základních pohybů bez strachu – předklony, rotace, dřepy s vlastní vahou nebo lehké varianty hip hinge pohybů.
Jakmile tělo zvládá běžný pohyb bez výrazné reakce, přichází čas na postupné přidávání odporu. Silový trénink má obrovský terapeutický potenciál, pokud je dávkovaný individuálně. U někoho to budou výpady, u někoho lehké mrtvé tahy, u jiného práce s kettlebellem. Důležité je sledovat reakci těla během dalších 24–48 hodin. Pokud se bolest dramaticky nezhoršuje, jste většinou na správné cestě. Cílem není vyhnout se zátěži, ale vybudovat tělo, které ji zvládne bez zbytečného strachu.
Výhřez ploténky není automaticky konec silového tréninku, sportu ani aktivního života. Mnohem větší problém než samotný nález bývá často strach z pohybu, dlouhodobé šetření a ztráta důvěry ve vlastní tělo. Správně dávkovaný pohyb, síla a postupná adaptace bývají ve většině případů mnohem funkčnější cestou než roky pasivního uvolňování nebo vyhýbání se pohybu.
Pokud vás toto téma zajímá více do hloubky, včetně praktických zkušeností z ordinace a reálných příkladů klientů, doporučujeme si pustit celou podcastovou epizodu s fyzioterapeutem Jiří Ptáček, kde jsme vše rozebrali ještě detailněji.
Mohlo by vás zajímat:
Rostislav Václavek: Jak správně dýchat pro lepší výkon, hubnutí a více energie.Možná řešíte trénink i jídelníček, ale přehlížíte to nejdůležitější – dech. Zjistěte, jak ho upravit, abyste měli víc energie, lepší výkon a konečně viděli výsledky.
Longevity: 7 tipů, jak žít kvalitní a dlouhý život.Hlavním cílem je, aby si lidé i ve vyšším věku udrželi dobrou fyzickou kondici, psychickou pohodu a soběstačnost.
Sleduj nás: 
