Můj účet
Přihlášení
Menu

Aditiva v potravinách. Éčka a jejich vliv na zdraví.

“Éčka” jsou v populaci stále velkými strašáky a při výběru potravin by většina z nás spíše sáhla po výrobku, který by číselný kód E neobsahoval. V dnešní době se to zdá ale takřka nemožné, jelikož jsou přídatné látky téměř v každém zpracovaném výrobku. Máme se jich ale opravdu bát? Proč se vůbec do potravin přidávají a můžou mít nějaký negativní vliv na naše zdraví?

Potravinářská aditiva neboli “éčka”

Jedná se o látky, které se záměrně přidávají do potravin za účelem zlepšení nebo zachování trvanlivosti, konzistence, chuti, vzhledu a dalších vlastností. Do potravin se mohou přidávat jak při výrobě, balení, přepravě nebo skladování. Za potravinářská aditiva se považují ty látky, které se nepoužívají samostatně jako potravina nebo jako potravinářská přísada, tzn. různé druhy koření, sůl, mléčná bílkovina apod., aditivní látky nejsou.

Ač se nám “éčka” mohou zdát jako výdobytek moderní doby, není tomu tak. Potravinová aditiva se používají již několik století, například nakládání masa do solného láku s přídavkem dusičnanu za účelem přirozenější červené barvy masa. Nicméně dříve bylo použití chemických přídavných látek velmi omezené, až začátkem 20. století, kdy vznikla velké poptávka po trvanlivějších produktech, se počet přídatných látek výrazně zvýšil.

S jakými typy se můžeme setkat

Podle původu se přídatné látky rozdělují na aditiva přírodního původu (např. kurkumin, pektin z ovoce, zahušťovadla) a aditiva syntetická (např. sladidla, barviva). 

Dále se aditiva rozdělují podle účelu jejich použití do několik kategorií. Mezi nejvíce používaná patří:

✅ ANTIOXIDANTY
✅ BARVIVA
✅ SLADIDLA
✅ KONZERVAČNÍ LÁTKY
✅ EMULGÁTORY
✅ ZAHUŠŤOVADLA
✅ STABILIZÁTORY
✅ MODIFIKOVANÉ ŠKROBY
✅ LÁTKY ZVÝRAZŇUJÍCÍ CHUŤ A VŮNI

Číselná kód “E” – jak se v tom vyznat?

Dříve se potravinová aditiva uváděla v obecných skupinách, které označovaly jejich funkci, např. barviva, konzervační činidla, antioxidanty. Pro lepší orientaci spotřebitele, bylo pro aditiva zavedeno značení E + číslo s tím, že každá skupina má svoji sadu kódů.

ČÍSELNÉ KÓDY E SKUPINY ADITIV
E 100-199 barviva
E 200-299 konzervanty
E 300-399 antioxidanty, regulátory kyselosti
E 400-499 emulgátory, zahušťovadla,
stabilizátory
E 500-599 protispékavé látky, regulátory kyselosti,
plnidla
E 600-699 látky zvýrazňující vůni a chuť
E 900-999 sladidla, leštící látky, balící plyny,
propelanty
E 1000-1999 další látky
Zdroj: J. Dostálová

Seznam všech “éček” s podrobným popisem a skórem dle případné škodlivosti můžete najít zde: https://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek

Bezpečnost přidatných látek

Na téma bezpečnost aditivních látek v potravinách koluje po internetu mnoho mýtů a nepravdivých informacích, které jsou pro laickou veřejnost mnohdy zavádějící a mohou vyvolat dojem, že se jedná o skupinu nebezpečných látek, kterým bychom se měli za každou cenu vyhnout.

V prvé řadě, je zde důležité zmínit, že veškeré látky, které se přidávají do potravin a jsou označené kódem E, MUSÍ být schváleny mezinárodní organizací EFSA (European Food Safety Authority).

Každá přídatná látka má své konkrétní podmínky použití a jen při výrobě potravin, pro které jsou povoleny. Mohou se používat pouze do maximálně povolené hodnoty, v nezbytně nutném množství a pokud v použitém množství nepředstavujou riziko pro spotřebitele. Nutno dodat, že potravinářský průmysl se bez některých přídatných látek neobejde a jejich vyloučení by znamenalo buď výrobu nepoživatelné potraviny, nebo snížení její trvanlivosti, senzorických vlastností nebo i horší stravitelnost.

Existují však i potraviny, do kterých je přímo zákázáno přidání různých aditivních látek. Jedná se například o med, nezpracované potraviny, másla, kávy, nearomatizovaného čaje, neochucených kysaných mléčných výrobků s živou kulturou a další.

Jaké mají “éčka” (doopravdy) vliv na zdraví?

Jak už bývá ve výživě zvykem, i zde panují dva odlišné názory a málokdy se i řada odborníků shodne na jednotné odpovědi. Pravda bude tedy někde uprostřed.

Přírodní aditiva, která se hojně používají řadu let, bez prokázaného negativního vlivu na naše zdraví, můžeme tedy považovat za látky lidskému zdraví neškodné.

S druhou skupinou a tedy s aditivy syntetickými, to již tak bezproblematické není a i když prošly důkladnými testy a byly označeny jako bezpečné, mohou vyvolat u některých lidí vedlejší účinky. Tyto negativní účinky každé látky závisí na:

✅ Fyziologickém stavu člověka (kojenec, dítě, těhotné a kojící ženy, dospělí)
✅ Typu potraviny
✅ Způsobu kuchyňské úpravy
✅ Vzajemném působením mezi jednotlivými složkami potravin

Jako příklad si dejme konzumaci dětských sladkých nápojů, které často obsahují celou řadu umělých sladidel, barviv a zvyrazňovačů chuti. U malých dětí jsou sice velmi oblíbené, ale při časté konzumaci a přepočtu příjmu aditivních látek na 1 kg tělesné hmotnosti, je velmi často povolenný (bezpečný) denní příjem těchto látek překročen. Žádný negativní účinek se sice projevit nemusí, ale je na každém rodiči, jaký postoj k nabízení těchto dětských pití zaujme.

U některých lidí (5-10 % populace) se může projevit tzv. potravinová intolerance (nesnášenlivost) jak na některou surovinu, složku potraviny, tak i na některou přídatnou látku. Tyto reakce můžou být někdy velmi nepříjemné, připomínající projevy alergie, ale nejsou životu nebezpečné. Pro dotyčného by to mělo být varování, že některou složku potraviny nesnáší dobře a přístě se tomu výrobku má vyhnout či se snažit identifikovat co konkrétně mu nedělá dobře. 

O umělých sladidlech se pěkně rozpovídal Jirka s Petrem v jednom z našich videi ze série Q&A. Pro více informací doporučujeme shlédnout:

Nejčastěji diskutovaná aditivita

✅ Glutamát sodný (E 621)

Zvýrazňovač chuti, často používaný v asijské kuchyni, je jednou z nejpoužívanějších přídatných látek. Ve velkém množstvím se s nim setkáme v čínských nudlových polévkách, různých omáčkách či směsích koření. U citlivých osob může glutamát sodný způsobit nežádoucí účinky jako jsou bolesti hlavy, poruchy spánku či zvracení. Nesmí se přidávat do kojenecké výživy. 

✅ Aspartam (E 951)

Toto systetické sladidlo, je asi 200x sladší než cukr a jeho používání v potravinách je povoleno od 80. let. Často se diskutuje o jeho možné škodlivosti a karcinogenních účincích. Je to ale jedno z nejvíce zkoumaných aditiv a doposud nejsou relevantní studie, že by aspartam měl být pro člověka (v běžných dávkách) nebezpečný. 

✅ Dusičnany a dusitany

Běžně se používají při konzervaci masa a jiných masných výrobků, kde také zabraňují růstu škodlivých mikroorganismů. Dále se také používají pro uchování červeného vzhledu masa. Dusičnany v běžné koncentraci nejsou pro dospělé osoby nebezpečné, jelikož se rychle vylučují močí. Možné nebezpečí připadá u dusitanů, respektive dusičnanů po jejich přeměně na dusitany, nicméně regulací těchto látek a dostatečnou kontrolou v masných výrobcích není třeba se o jejich bezpečnost obávat.

Závěr

“Éčka” ovládla potravinářský svět a už jen málokterý průmyslově zpracovaný výrobek, najdeme bez číselného kódu E. Nemusíme se jich však obávat, jelikož každá přídatná látka obsažená v potravinách je důkladně kontrolována a testována. Nicméně stále by pro nás, jako pro příznivce zdravého životního stylu, mělo být prioritou vybírat a zařazovat do svého jídelníčku takové potraviny, které jsou co nejméně průmyslově zpracované.

Mohlo by vás zajímat:

Jak sestavit jídelníček. Existuje univerzální návod?

Rozhovor na téma zda existuje ideální jídelníček? Jak by měl vypadat udržitelný jídelníček, který tělu dodá vše, co potřebuje a zároveň přinese ty výsledky, které od něj očekáváme?

Menstruační cyklus. Jak se počítá a jaké jsou jeho fáze?

Menstruace je přirozená součást každé ženy. Víte, jak funguje ženský cyklus a na co všechno má vliv? Dozvíte se v tomto článku. 

Sleduj nás i na sociálních sítích:​

Zdroj:
  • Babička, L. (2012). Přídatné látky v potravinách: publikace České technologické platformy pro potraviny. Potravinářská komora České republiky, Česká technologická platforma pro potraviny.
  • Bártová, M. (2019). ADITIVA V POTRAVINÁCH A JEJICH VLIV NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA [Bakalářská práce]. Západočeská univerzita v Plzni.
  • Dostálová, J. “Éčka” v potravinách [online prezentace]. 2015 [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://www.fzv.cz/wp-content/uploads/2015/05/%C3%89%C4%8Dka-v-potravin%C3%A1ch-IKEM2015.pdf
  • JAK NAŠE TĚLO ZPRACOVÁVÁ UMĚLÉ SLADIDLO ASPARTAM. (2019). Institut moderní výživy. [cit. 2021-09-27]. Dostupné z: https://www.institutmodernivyzivy.cz/aspartam/

Dotaz na prodavače

Novinka ještě nebyla komentována, buďte první.


Dotaz

Recenze: *