V posledních letech se s proteinovými potravinami roztrhl pytel. Obaly supermarketů jsou plné nápisů "high protein", proteiny se přidávají do jogurtů, chlebů, sladkostí i příloh. Ale je to vždycky pro nás přínos? A potřebujeme je vůbec? Na to se zaměřili Jirka, Tereza a Petr Havlíček v novém podcastu.
Proteiny jsou esenciální živiny a bez nich se život neobejde. Ale Petr Havlíček upozorňuje, děje se s nimi to, co už jsme zažili u tuků nebo sacharidů: z jedné makroživiny se stává marketingový nástroj. Když přišel boom "low fat", výrobci reagovali. Když přišly "low carb" vlny, přizpůsobili se. A teď je tu doba "high protein".
Na trhu se tak objevují i potraviny, které už jsou přirozeně bohaté na bílkoviny, jako například tvarůžky, ale nově se označují jako "high protein", jen aby lépe prodávaly. Například běžný tvaroh má 12 g bílkovin na 100 g. Pokud výrobce sníží obsah tuku a zvýší sušinu, dostane se na 13–14 g bílkovin – a hned může na obal napsat „proteinový“. Podobné je to s tvrdými sýry, skyrem nebo dokonce tvarůžky, které mají přes 30 g bílkovin na 100 g. Přesto je nikdo neoznačuje jako proteinovou bombu.
Zásadní otázka: kolik bílkovin potřebujeme? Vědecká komunita se stále neshodne. Zatímco 0,8 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti se považovalo za standard, dnes se diskutuje o mnohem vyšších hodnotách, 1,2 g i více. Ale měli bychom brát v úvuahu i složení těla, ne jen celkovou hmotnost. A samozřejmě taky úroveň fyzické aktivity, obzvlášť silový sportovci potřebují dostatek bílkovin, pro udržení a budování svalové hmoty.
Ne. Je rozdíl, jestli si proteinový pudding dá sportovec, který potřebuje např. 150 g bílkovin denně, nebo někdo, kdo sedí celý den v kanceláři. Pro někoho, kdo bílkoviny hůře doplňuje z kvalitních přirozených zdrojů, je proteinová potravina spíš zbytečný doplněk. Naopak pro ty, kterým dělá problém sníst dost masa, mléčných výrobků nebo luštěnin, může být high-protein jogurt praktickým řešením. Pro běžného zdravého člověka je však stále nejdůležitější kvalita, pestrost a celkový kontext stravy.
Je rozdíl mezi jogurtem, který má více bílkovin jen díky sníženému obsahu tuku a větší sušině, a mezi potravinou, která obsahuje vysoce průmyslově upravené bílkovinné izoláty, sladidla a zahušťovadla.
Podle Petra Havlíčka bychom si měli uvědomit, že často zaměňujeme "nutriční hodnotu" s "obsahem makroživin". Když se zaměříme jen na to, kolik co obsahuje bílkovin, zapomínáme na ostatní důležité složky potravin – vitamíny, minerály, polofenoly a vlákninu.
Značka "high protein" není záruka kvality. Často jde jen o přirozenou potravinu s upraveným složením (např. více sušiny, méně tuku), která byla "označena" za high protein, aby lépe prodávala. V podcastu padl příklad tvarůžk, které jsou přirozeně proteinovou potravinou, ale nikdo je tak neoznačuje. Naopak nové produkty se stejným obsahem bílkovin, ale lepší etiketou, se tváří jako něco extra.
Dnes je běžné přidávat protein i do domácích receptů, do palačinek, kaší nebo buchet. Pokud používáte kvalitní protein, ideálně bez sladidel a příchutí, není to problém. Jen je dobré vědět, že tepelná úprava může změnit strukturu bílkovin, nikoli je zničit.
Proteinové potraviny mají své místo. Jsou skvělým pomocníkem, když nestíháme, potřebujeme rychle doplnit bílkoviny nebo hledáme alternativu k masu. Ale neměly by nahradit přirozenou pestrou stravu. A rozhodně nejsou kouzelnou vstupenkou k lepší formě nebo zdraví.
Největší úlovek? Často se jako proteinové prodávají potraviny, které vysoký obsah bílkovin měly vždy – jen to dřív nebylo napsáno na obalu. Takže až příště půjdete do obchodu, nenechte se zbláznit obalem, ale podívejte se na složení.
Mohlo by vás zajímat:
Jak se zbavit tuku na břiše? Máme pro vás několik tipů.
V oblasti výživy se neustále objevují nové trendy, které lidé slepě následují. Mnoho z nich se často ukáže jako mylná. Spolu s výživovým specialistou Petrem Havlíčkem se podíváme na největší historické omyly ve výživě a zjistíme, kde se vzaly a jaký měly dopad.