Průmyslově zpracované potraviny: jsou opravdu problém a jak je poznat?

Znáte to – v obchodě sáhnete po jogurtu, cereáliích nebo pečivu, které slibuje zdravou snídani. Ale jak moc je to opravdu „zdravé“? Průmyslově zpracované potraviny dnes tvoří velkou část našich jídelníčků – v průměru 40–60 % denního příjmu potravy. A právě tady začíná problém. 

Téma zpracovaných potravin rozebrali v podcastu Fitness007 výživový specialista Petr Havlíček a trenér Jirka Vacek. Dozvíte se, v čem se liší běžná zpracovaná potravina od té ultra zpracované a co jejich konzumace dělá s naším zdravím, váhou a chutěmi. 

Základní dělení potravin podle míry zpracování

Abychom pochopili, proč je důležité řešit míru zpracování potravin, je třeba vědět, že ne všechny zpracované potraviny jsou špatné. Rozlišujeme tři hlavní kategorie:

Sem patří potraviny v jejich nejpřirozenější podobě – čerstvá zelenina a ovoce, obiloviny, luštěniny, syrové maso, vejce, ořechy a semínka. Tyto potraviny nebyly nijak upravené, kromě základních procesů jako je mytí, krájení, chlazení nebo mražení.

Tato kategorie zahrnuje potraviny, které prošly lehkým zpracováním za účelem uchování, zlepšení chuti nebo usnadnění přípravy. Patří sem například kváskový chleba z pekárny, bílý jogurt, olivový olej nebo fermentovaná zelenina. Stále si uchovávají vysokou nutriční hodnotu a jsou běžnou součástí zdravého jídelníčku.

Tady už jde o průmyslové produkty, které obsahují látky, které doma v kuchyni běžně epoužíváme. Typické příklady: instantní polévky, balené sladkosti, snídaňové cereálie, slazené mléčné dezerty, limonády, mražené pizzy, ultra trvanlivé pečivo.

Proč jsou vysoce zpracované potraviny problém?

Přestože často vypadají lákavě, chutnají skvěle a jsou "pohodlné", jejich častá konzumace může mít zásadní dopad na zdraví:

• Nízký obsah vlákniny, vitamínů a fytochemikálií –  zatímco základní suroviny jsou bohaté na živiny, zpracováním se často tyto složky ztrácí. Například bílá mouka nebo slazené nápoje nemají téměř žádné výživové hodnoty.
• Vysoký obsah kalorií – tyto potraviny mají často o 15–30 % vyšší energetickou hustotu než nezpracované. V praxi to znamená, že zkonzumujete víc kalorií, aniž byste se cítili sytí.
• Přebytek cukru, soli a tuků – záměrně kombinované pro maximalizaci chuti – tyto složky vedou k přejídání, závislosti a dlouhodobě i k obezitě, cukrovce typu 2, vysokému krevnímu tlaku nebo onemocněním srdce.
• Negativní vliv na střevní mikrobiom – emulgátory a konzervanty mohou narušit rovnováhu střevních bakterií, což má dopad nejen na trávení, ale i na imunitu, psychiku a zánětlivé procesy v těle.
• Závislost na intenzivní chuti – vysoce zpracované potraviny jsou designovány tak, aby vás přinutily sáhnout po nich znovu a znovu. Díky silné kombinaci tuku, cukru a soli aktivují centra odměny v mozku – podobně jako návykové látky.

Je nutné se zpracovaným potravinám vyhýbat úplně? 

Rozhodně ne. Cílem není vytvářet si další zákaz nebo pocit viny. Klíčové je mít vědomý a informovaný přístup. Ne každá zpracovaná potravina je automaticky škodlivá – záleží na tom, jak moc a čím byla zpracována.

• Čtěte složení – čím kratší a srozumitelnější, tím lepší. Pokud potravina obsahuje desítky složek a polovině nerozumíte, je to varovný signál.
• Rozlišujte mezi typy zpracování – není chleba jako chleba. Kváskový s pár surovinami je v pořádku. Toustový s pětiřádkovým složením a trvanlivostí několik měsíců je jiný případ.
• Myslete na rovnováhu – pokud si občas dáte něco vysoce zpracovaného, nic se nestane. Důležité je, aby většina vašeho jídelníčku byla tvořena nezpracovanými a mírně zpracovanými potravinami.

Zpracované potraviny jsou běžnou součástí moderního života – jde o to, jaké si vybíráme a jak často je konzumujeme. Pokud se naučíte číst etikety, přemýšlet o původu potravin a upřednostňovat jednodušší a přirozenější suroviny, uděláte pro své zdraví velký krok správným směrem.

Mohlo by vás zajímat:

Longevity: 7 tipů, jak žít kvalitní a dlouhý život.

Hlavním cílem je, aby si lidé i ve vyšším věku udrželi dobrou fyzickou kondici, psychickou pohodu a soběstačnost.

Čím nakrmit střevní mikrobiom? Jak se podepisuje psychika na našem trávení?

Podzim máme spojený nejen s padajícím listím, ale i padající imunitou. Ta je zkoušena nejen změnou počasí a hojným výskytem různých onemocnění, ale i stresem. Čím se bránit a jaké potraviny volit?

Sleduj nás: