Znáte to – v obchodě sáhnete po jogurtu, cereáliích nebo pečivu, které slibuje zdravou snídani. Ale jak moc je to opravdu „zdravé“? Průmyslově zpracované potraviny dnes tvoří velkou část našich jídelníčků – v průměru 40–60 % denního příjmu potravy. A právě tady začíná problém.
Téma zpracovaných potravin rozebrali v podcastu Fitness007 výživový specialista Petr Havlíček a trenér Jirka Vacek. Dozvíte se, v čem se liší běžná zpracovaná potravina od té ultra zpracované a co jejich konzumace dělá s naším zdravím, váhou a chutěmi.
VIDEO
Základní dělení potravin podle míry zpracování
Abychom pochopili, proč je důležité řešit míru zpracování potravin, je třeba vědět, že ne všechny zpracované potraviny jsou špatné. Rozlišujeme tři hlavní kategorie:
Nezpracované (základní) potraviny
Sem patří potraviny v jejich nejpřirozenější podobě – čerstvá zelenina a ovoce, obiloviny, luštěniny, syrové maso, vejce, ořechy a semínka. Tyto potraviny nebyly nijak upravené, kromě základních procesů jako je mytí, krájení, chlazení nebo mražení.
Mírně zpracované potraviny
Tato kategorie zahrnuje potraviny, které prošly lehkým zpracováním za účelem uchování, zlepšení chuti nebo usnadnění přípravy. Patří sem například kváskový chleba z pekárny, bílý jogurt, olivový olej nebo fermentovaná zelenina. Stále si uchovávají vysokou nutriční hodnotu a jsou běžnou součástí zdravého jídelníčku.
Vysoce zpracované potraviny
Tady už jde o průmyslové produkty, které často obsahují látky, které doma v kuchyni nepoužíváme. Typické příklady: instantní polévky, balené sladkosti, snídaňové cereálie, slazené jogurty, limonády, mražené pizzy, ultra trvanlivé pečivo.
Proč jsou vysoce zpracované potraviny problém?
Přestože často vypadají lákavě, chutnají skvěle a jsou "pohodlné", jejich častá konzumace může mít zásadní dopad na zdraví:
- Nízký obsah vlákniny, vitamínů a fytochemikálií – zatímco základní suroviny jsou bohaté na živiny, zpracováním se často tyto složky ztrácí. Například bílá mouka nebo slazené nápoje nemají téměř žádné výživové hodnoty.
- Vysoký obsah kalorií – tyto potraviny mají často o 15–30 % vyšší energetickou hustotu než nezpracované. V praxi to znamená, že zkonzumujete víc kalorií, aniž byste se cítili sytí.
- Přebytek cukru, soli a tuků – záměrně kombinované pro maximalizaci chuti – tyto složky vedou k přejídání, závislosti a dlouhodobě i k obezitě, cukrovce typu 2, vysokému krevnímu tlaku nebo onemocněním srdce.
- Negativní vliv na střevní mikrobiom – emulgátory a konzervanty mohou narušit rovnováhu střevních bakterií, což má dopad nejen na trávení, ale i na imunitu, psychiku a zánětlivé procesy v těle.
- Závislost na intenzivní chuti – vysoce zpracované potraviny jsou designovány tak, aby vás přinutily sáhnout po nich znovu a znovu. Díky silné kombinaci tuku, cukru a soli aktivují centra odměny v mozku – podobně jako návykové látky.
Je nutné se zpracovaným potravinám vyhýbat úplně?
Jde hlavně o vědomý přístup a rozlišování:
- Čtěte složení – čím kratší a srozumitelnější, tím lepší. Pokud potravina obsahuje desítky složek a polovině nerozumíte, je to varovný signál.
- Rozlišujte mezi typy zpracování – není chleba jako chleba. Kváskový s pár surovinami je v pořádku. Toustový s pětiřádkovým složením a trvanlivostí několik měsíců je jiný případ.
- Myslete na rovnováhu – pokud si občas dáte něco vysoce zpracovaného, nic se nestane. Důležité je, aby většina vašeho jídelníčku byla tvořena nezpracovanými a mírně zpracovanými potravinami.
Mohlo by vás zajímat:
Hlavním cílem je, aby si lidé i ve vyšším věku udrželi dobrou fyzickou kondici, psychickou pohodu a soběstačnost.
Podzim máme spojený nejen s padajícím listím, ale i padající imunitou. Ta je zkoušena nejen změnou počasí a hojným výskytem různých onemocnění, ale i stresem. Čím se bránit a jaké potraviny volit?
Sleduj nás: 
Longevity: 7 tipů, jak žít kvalitní a dlouhý život.
Čím nakrmit střevní mikrobiom? Jak se podepisuje psychika na našem trávení?
