Můj účet
Přihlášení
Menu

Proč se (ne)bát lepku ve výživě

Jen těžko byste posledních pár let hledali více démonizovanou složku potravy, než jakou představuje právě lepek. Přestože se v naší stravě vyskytuje v nezměněné podobě již tisíce let, jeho odmítání a dobrovolné vyřazování z jídelníčku (i když nezpůsobuje žádné trávicí obtíže) je čím dál častější až v posledních letech. Má to ale nějaký důvod? Jaká jsou pro a proti bezlepkové diety? Nejen o tom bude náš dnešní článek. 

Pár základních informací o lepku

Z chemického hlediska patří lepek (též gluten) mezi zásobní bílkoviny a vyskytuje se nejčastěji v rostlinách z rodu trávovitých. Do této skupiny patří veškeré obilniny (žito, ječmen, oves,..), primárně se však bavíme o pšenici, která je co do obsahu lepku jednou z nejbohatších. Důvod, proč bývá lepek u některých jedinců problematický, je relativně složitý, tudíž se ho pro lepší pochopitelnost pokusím vysvětlit jen povrchně a v odrážkách:

✅ Po konzumaci lepku se jako součást potravy dostává do střev
✅ Zde způsobuje stimulaci zonulinu (proteinu zvyšující propustnost střev)
✅ V důsledku toho se dostanou do těla i větší molekuly proteinů (včetně lepku)
✅ Což v těle vyvolá imunitní odezvu
✅ A jelikož se látky podobné lepku nachází mimo jiné na sliznici tenkého střeva, zonulin na ně začne působit
✅ Čímž může vyvolat zánět

Jak jsem již předeslal, vyvolání větší produkce zonulinu1 může u některých (velmi často i geneticky nějak predisponovaných) jedinců vyvolat onemocnění dnes běžně označované jako celiakie. Podle odborných webů2 tento problém sice není léčitelný, dodržování správné diety ale eliminuje veškeré příznaky (bolesti břicha, průjmy, nadýmání, zvracení). Do stejné skupiny patří i další, mnohem méně známá onemocnění, například Duhringova choroba3 či glutenová ataxie. Kromě toho ale rozlišujeme další, z hlediska historie o poznání novodobější, problémy způsobené lepkem. Konkrétně se jedná o: 

Neceliakální glutenová senzitivita (NCGS)

O tomto poměrně zajímavém onemocnění toho ve skutečnosti moc nevíme. Odborné zdroje4 uvádí, že ačkoliv jsou příznaky stejné jako pro celiakii, narozdíl od ní nemá autoimunní charakter. Pokud tedy po konzumaci lepku cítíte pocity na zvracení a zažíváte bolesti břicha, nemusí to být nutně celiakie - lékař ji může vyloučit, stejně jako může vyloučit i alergii na pšenici. S největší pravděpodobností vám v takovém případě doporučí bezlepkovou dietu - a pokud se situace napraví, je jasné, že máte právě neceliakální glutenovou senzitivitu. 

Alergie na lepek

Podle toho, zda se jedná či nejedná o autoimunní onemocnění, rozlišujeme celiakii a NCGS. Alergie na lepek je ale odlišná a projevuje se stejně jako kterákoliv jiná alergie - totiž alergickou reakcí. Její symptomy jsou stejné jako u dvou výše popsaných onemocnění, ale s tím rozdílem, že vše probíhá daleko rychleji (většinou v řádu minut od konzumace potraviny s obsahem lepku). 

Jíst ho, nebo nejíst?

Pokud jste článek dočetli až sem, možná máte pocit, že lepek je naprosto nevhodný k nějaké častější konzumaci. A nemá cenu si nic nalhávat - lepek se dnes vyskytuje i tam, kde bychom ho vůbec nečekali - například v některém pivu, kečupech, uzeninách, čokoládě, sojových omáčkách a čas od času je najdete i v některých druzích rýžových či kukuřičných výrobků. Když se ale budete rozhodovat, zda lepek jíst či nikoliv, zeptejte se sami sebe na jednoduchou otázku. Bývá vám po konzumaci produktů s obsahem lepku nějak špatně? Dnes se již ví, že složení střevního mikrobiomu je věc do jisté míry individuální a pokud dokážete lepek strávit bez problémů, znamená to, že váš mikrobiom je na tento typ potravy dostatečně vybaven příslušným typem bakterií. Jestli tedy zvládnete sníst například pšeničné pečivo bez negativních pocitů, není co řešit. Výzkumy5 totiž ukazují, že pokud zdravý člověk přestane konzumovat lepek, místo očekávaných pozitivních účinků může svůj mikrobiom naopak poškodit (a tím samozřejmě snížit obranyschopnost imunitního systému). 

Za co lepek vyměnit?

I v případě lepku hraje obrovskou roli marketing. Pokud budete u každého jídla jeho bezlepkovou alternativu, je jasné, že si pořádně připlatíte. Bohužel to ale není jediná nevýhoda. Když porovnáte nutriční profil pšenice a nějaké (většinou) bezlepkové náhrady, třeba kukuřice, zjistíte, že druhá zmíněná plodina je na tom hůře. Kukuřice obsahuje přirozeně více jednoduchých cukrů, zatímco má mnohem nižší obsah vlákniny i mikronutrientů. Najít vhodnou náhradu je tedy víc než obtížné. A proto lidem, kteří netrpí po konzumaci lepku žádnými problémy, rozhodně doporučuji pečivo z jídelníčku nevyřazovat. Jak pro běžnou populaci, tak pro sportující jedince nedisponuje vynechání lepku z jídelníčku žádnými benefity, spíše naopak. A navíc, čerstvé pečivo skvěle chutná a hodí se naprosto ke všemu. Tak proč si ho čas od času nedopřát?

Zdroj: Miroslav Dvořák

Mohlo by vás zajímat:

Proč se (ne)bát palmového oleje ve výživě

Palmový olej je jedna z nejvíce probíraných surovin. Někteří jej uvádí jako toho největšího zabijáka, který se v naší současné stravě nechází. Je tomu opravdu tak? Je palmový olej vážně tak škodlivý, jak se uvádí?

Proč se (ne)bát laktózy ve výživě

Laktóza je společně s lepkem a palmovým olejem nejdémonizovanější produkt. Říká se, že mléčné produkty zahleňují, odvápňují a způsobují hormonální nerovnováhu. Je tomu opravdu tak? Jaký je vliv mléka na naše zdraví?

Sleduj nás i na sociálních sítích.

Zdroj:

1) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3384703/
2) https://cs.wikipedia.org/wiki/Celiakie
3) https://cs.medlicker.com/181-duhringova-choroba-priciny-priznaky-diagnostika-a-lecba/
4) https://www.celiak.cz/files/NCGSclanek.pdf
5) odkaz na výzkum zde

Dotaz na prodavače

Novinka ještě nebyla komentována, buďte první.


Dotaz

Recenze: *