Můj účet
Přihlášení
Menu

Proč se (ne)bát laktózy ve výživě

Když budete začínat své ráno sklenicí mléka denně, moc daleko to nedotáhnete. Váš organismus bude zahleněný, kosti začnou po pár dnech řídnout, dostanete gynekomastii z hormonů v mléce obsažených a navíc vám hrozí závažné zdravotní problémy, protože dospělý člověk mléko přece nestráví. A nebo je vše úplně jinak? V našem dalším článku se zaměříme na laktózu, která je po lepku a palmovém oleji třetím strašákem moderní výživy. 

Co to laktóza vůbec je?

Laktóza (někdy označovaná jako mléčný cukr) je disacharid tvořený glukózou a galaktózou. Jak jeho název napovídá, primárně se vyskytuje v mléce a mléčných produktech, kde podle dostupných informací1 představuje od 1 do 8% látek - nejnižšího množství dosahuje například máslo, vyšší hodnoty má zmrzlina, kondenzované mléko a další produkty. Ke štěpení laktózy naše tělo přirozeně využívá enzym zvaný laktáza, jehož syntéza je prokazatelně2 nejvyšší v kojeneckém věku a pak přirozeně klesá. A právě to položilo základ mnoha mýtům a polopravdám, které po internetu dnes kolují a které všichni jistě dobře známe. 

Intolerance laktózy se liší napříč celým světem!

Intolerance laktózy, tedy neschopnost organismu strávit laktózu, je globálně rozšířený problém, který se vyskytuje více či méně v každé zemi. Odborníci se ale shodují na tom, že laktózová intolerance je z evolučních příčin nejvyšší směrem na jih, naopak na severu je úplně minimální. Zatímco například Asiaté z jihovýchodní Asie mají intoleranci rozšířenou až mezi 98% populace, Jihoevropané dosahují k hranici 70% a v České republice se s tímto problémem dle odborných prací3 potýká jen 20% obyvatel. V praxi to sice znamená každého pátého člověka, u málokoho je ale nesnášenlivost tak rozvinutá, aby ho nějak omezovala v jídle a tím pádem ji řešil

Nevěřte mýtům, na mléku není nic špatného

Mléko se nějakým záhadným způsobem během posledních pár let dostalo na “blacklist” jídelníčku většiny sportovců, i když k tomu není žádný logický důvod. Stejně tak se není třeba bát toho, že mléko nestrávíte - pokud jste sami nezaregistrovali žádné vážné trávicí potíže, pravděpodobně vám laktóza problém nedělá a není důvod ji vyřazovat z jídelníčku. Pojďme se ale podívat na to, co o mléce a jednotlivých mýtech vlastně říká věda. 

❌ Zahleňuje? 

Ne. A vlastně ani neexistuje žádný mechanismus, jakým by přijatá laktóza mohla ovlivňovat tvorbu hlenu. Ačkoliv tento fakt prokázaly již studie z konce minulého století4, lidé tomu stále nechtějí uvěřit. Paradoxně mléko skutečně může zahleňovat u lidí, kteří věří tomu, že po jeho vypití budou zahlenění, jak prokázala výše uvedená studie. 

❌ Odvápňuje? 

Mléko obsahuje tolik vápníku, že ho tělo prostě nedokáže strávit, a tak ho vyloučí. Na to ale potřebuje další vápník, a tím pádem odvápňuje. Je to pravda? Ne. A je to dokonce přesně naopak. Vždyť je to zcela logické, v mléce je zastoupený vápník spolu s dalšími mikronutrienty, například vitamínem D podporujícím jeho využitelnost. I proto se odborníci5 shodují, že využitelnost vápníku z mléka je mnohem vyšší než u rostlinných zdrojů.

❌ Způsobuje hormonální nerovnováhu?

Ne. I když pomineme fakt, že se u nás nesmí používat žádné růstové stimulátory, mléko prochází tzv. UHT filtrem. Tento název je zkratkou “Ultra-high temperature processing” a značí, že mléko je vystaveno teplotě až 150°C, což spolehlivě zabije nejen bakterie a jejich spory, ale také se radikálně zredukuje potenciální obsah hormonů (u bovinního hormonu dochází k redukci až o 90% a to, co v mléce zůstane, nevykazuje žádný negativní vliv6 na konzumenty).

Co si z dnešního článku odnést?

Intolerance laktózy se projevuje drážděním tlustého střeva a tedy nadýmáním, zvracením, průjmy a kolikami. V některých případech dokonce vznikají i různé ekzémy či nechutenství. Máte takové příznaky po konzumaci mléčných výrobků? Pokud ano, možná je na místě navštívit lékaře a změnit jídelníček. Jestli nemáte, rozhodně není důvod mléčné výrobky z jídelníčku vyřazovat. Koneckonců jen těžko byste hledali potraviny tak bohaté na probiotika, trávicí enzymy i jednotlivé mikronutrienty.

Zdroj: Miroslav Dvořák

Mohlo by vás zajímat:

Proč se (ne)bát palmového oleje ve výživě

Palmový olej je jedna z nejvíce probíraných surovin. Někteří jej uvádí jako toho největšího zabijáka, který se v naší současné stravě nechází. Je tomu opravdu tak? Je palmový olej vážně tak škodlivý, jak se uvádí?

Trápí vás bolesti zad? Zkuste cviky na uvolnění a posílení.

Bolestí zad trpí až 80% všech dospělých. S karanténou a prací z domu se bolesti zad u většiny ještě zhoršují. V dnešním článku se podíváme na to, co bolest beder vůbec způsobuje, jak se jí zbavit a jaké cviky eventuelně provádět. 

Sleduj nás i na sociálních sítích.

Zdroj:

1) http://www.stevecarper.com/li/list_of_lactose_percentages.htm
2) https://cs.wikipedia.org/wiki/Lakt%C3%A1za
3) https://is.muni.cz/th/mdm09/Bakalarska_prace.pdf
4) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8452377/
5) https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/07315724.2009.10719808
6) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24663163/

Dotaz na prodavače

Novinka ještě nebyla komentována, buďte první.


Dotaz

Recenze: *