Čím nakrmit střevní mikrobiom? Jak se podepisuje psychika na našem trávení?

Podzim máme spojený nejen s padajícím listím, ale i padající imunitou. Ta je zkoušena nejen změnou počasí a hojným výskytem různých onemocnění, ale i stresem. 

Stres zabijákem bakterií

To, že se imunitní systém odvíjí od našeho střevního mikrobiomu, už mnoho z nás tuší. To, že je ale střevní mikrobiom závislí nejen na stravě, ale i na naší psychické pohodě či nepohodě, si už tak moc často neuvědomujeme. Strava je něco, s čím se pracuje snadněji, přece jen vybrat vhodný jogurt, kvalitní zeleninu či přímo cílená probiotika se zdá být jednodušším úkolem než jednou pro vždy v práci oznámit, že budu pracovat skutečně jen osm hodin.  

Jděte cestou bio potravin

Více než na množství snězených porcí kefírů či kimchi si dejte záležet na skutečné kvalitě. Fakticky zajímavým pomocníkem v péči o náš střevní mikrobiom mohou být výběrové kousky, které přirozeně dozrály a pro jejich ochranu nebylo nutno použit řadu sice zákonem povolených, ale zdraví né vždy prospěšných chemických látek. Především pesticidy totiž významně ovlivňují kondici našeho střevního mikrobiomu a velmi jednoduše jej narušují. Výběrem zeleniny a ovoce v bio kvalitě tak svému mikrobiomu skutečně pomůžete. 

Receptury našich babiček vs. chemie

Díky rostoucímu povědomí o střevním mikrobiomu významná část z nás nezapomíná ani na tradiční postupy našich babiček, které si domácí ovoce a zeleninu na zimu nakládaly. Nejsme pak závislí na kouscích ze supermarketu, které suplují čerstvé ovoce a zeleninu jen dost nešikovně. 

Jak si ale stojí tyto tradiční receptury našich babiček na žebříčku popularity o nejlepší budovatele střevní mikroflóry? Léta bádání překvapivě ukazují, že kvašená zelenina či fermentované mléčné výrobky jsou důležitou součástí naší stravy, ale doposud spíše přeceňovanou v boji za lepší mikrobiom. 

Potraviny mohou mikrobiom podpořit jen částečně. A co hraje proti? Menší pestrost mikroorganismů použitých při fermentaci, jejich nedostatečná charakteristika a popis výrobce, a nakonec také možnost, že některé fermentované potraviny jsou pro někoho nechodé. Používané kultury jsou často producenty biogenních aminů, které mohou vyvolat alergickou reakci. 

Naproti tomu stojí doplňky stravy a léčiva s přesně popsaným složením mikroorganismů, druhově cílených, a především technologicky zpracovaných tak, aby bakterie až do střeva skutečně dorazily. Budeme-li chtít jít ještě dál, můžeme sáhnout po technologiích, které už dnes nabízejí probiotika šitá na míru. Tedy taková, která jsou připravena přesně pro střevo a mikrobiom uživatele. Ale jako všechny novoty moderní doby, i tato nabízí otázku, zda vše nebude za pár let jinak. Za zmínku ale tato cesta rozhodně stojí. Jsou totiž mezi námi tací, kteří z různých důvodů potřebují pro svou rodinu bakterií něco víc, něco jistějšího než domácí jogurt.   

Na toto téme se také rozpovídal Petr Havlíček a Jirka Vacek ve videu: STŘEVNÍ MIKROBIOM | Proč má největší vliv na trávení psychika? Probiotika, prebiotika a enzymy.

I přesto všechno je jídlo tím, na čem bychom měli stavět. A nejen proto, že je to tak jednoduché, zařazujme kvašenou zeleninu, nakládané okurky, kysané zelí, ale také třeba červenou řepu či cibuli. Samotná kvalita domácího produktu vedle hromady bakterií, které vznikají v procesu kvašení, společně s vlákninou, dělají z nakládané zeleniny oprávněně královnu mezi superpotravinami. Je pro nás probiotikem i prebiotikem zároveň. 

Probiotické bakterie v potravinách musí cestou zažívacího traktu čelit mnohým nástrahám. Trávicí enzymy obsažené ve slinách, mikrobiom v samotných ústech, lipázy, proteázy degradující buněčné bílkoviny v žaludku či kyseliny ovlivňující pH nejen v žaludku. To vše likviduje i prospěšné mikroby putující trávícím traktem. I přesto velká část mikroorganismů přežije a doputuje až do cílového tlustého střeva.

Zdroj: Adela Skoupa

Mohlo by Vás zajímat: